Doporučené postupy (tzv. guidelines) pro kardiopulmonální resuscitaci vydané Evropskou radou pro resuscitaci určují optimální způsob poskytnutí pomoci osobám se srdeční zástavou, který jim zajistí nejvyšší šanci na přežití. Změny doporučení, která jsou revidována každých 5 let, vycházejí z nejnovějších vědeckých poznatků v resuscitační medicíně, zejména z výsledků publikovaných klinických a experimentálních studií. V případě, že na základě výsledků těchto studií není možné jednoznačně stanovit, který postup je pro pacienta nejlepší, může být doporučení formulováno na základě konsenzu nejvýznamnějších světových odborníků v této oblasti.
Guidelines 2010 vydaná v říjnu loňského roku nepřinesla příliš změn v oblasti věnované laické veřejnosti. Za standardní způsob resuscitace je považována kombinace srdeční masáže a umělého dýchání v poměru 30:2. V případě neochoty zachránce provádět umělé dýchání (např. z hygienických důvodů u cizího člověka, při obavách z možného přenosu infekce nebo z jakéhokoliv jiného důvodu), při pomoci poskytované nevyškolenými zachránci nebo při resuscitaci prováděné na základě telefonických instrukcí operátorů tísňové linky 155 je možné při resuscitaci dospělého pacienta provádět samotnou srdeční masáž bez umělého dýchání.
Problematice umělého dýchání při KPR bude věnována PRO-CON diskuze na odborném symposiu ČRR, které se uskuteční dne 11. května 2011 v Praze.
Umělé dýchání sebou přináší i řadu rizik a nežádoucích účinků, je poměrně technicky složité a často způsobuje příliš dlouhé přestávky v srdeční masáži. Dokonce existují situace, kdy pro pacienta nemusí být velkým přínosem (např. při spatřené srdeční zástavě v důsledku onemocnění srdce, pokud je srdeční masáž zahájena včas, postižený má lapavé dechy a dojezdový čas záchranné služby je krátký). Na druhou stranu jsou však situace, kdy je jeho provádění velmi důležité, což je mnohdy velmi obtížné až nemožné rozlišit. Laická veřejnost by proto měla být informována, že nejdůležitějším postupem je kvalitní srdeční masáž, kterou by měl zvládnout úplně každý. Prioritou je co nejvyšší kvalita srdeční masáže: rázné stlačování hrudníku do hloubky 5 až 6 cm frekvencí 100 až 120 za minutu a úplné uvolnění po každém stlačení. Pokud nevíme jak správně umělé dýchání provádět nebo jej provádět nechceme, je nutné zahájit srdeční masáž a vytrvat v ní až do příjezdu záchranné služby.
