Bolestnou zprávou pro českou, ale i mezinárodní záchranářskou komunitu, je úmrtí pana profesora Pokorného, který byl nejen vynikajícím klinikem a vědcem, ale rovněž oblíbeným a respektovaným učitelem mnoha dnešních odborníků, kteří mohou s pýchou říci, že svou erudici získali právě u něj. Jako vedoucí katedry anesteziologie a resuscitace IPVZ po více než dvě desítiletí předsedal atestačním komisím, přednášel v postgraduálních kurzech a formoval tak nejméně jednu generaci anesteziologů a intenzivistů; podílel se na vzniku přednemocniční neodkladné péče v České republice i založení oboru urgentní medicína a medicína katastrof. Profesor Pokorný zemřel dne 10. července 2012 ve věku 88 let.
Prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc. se narodil 21. dubna 1924 v Londýně. Studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v roce 1950. Po promoci pracoval v Ústřední vojenské nemocnici, zprvu na gynekologicko-porodnickém oddělení, od roku 1952 byl zařazen na oddělení anesteziologické. V roce 1956 dosáhl odbornosti v nástavbovém oboru anesteziologie při základním oboru gynekologie a porodnictví, v roce 1959 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma „Zavedená hypotenze v anesteziologii“. Habilitován byl v roce 1965. Doktorskou práci na téma „Anesteziologie a resuscitace za mimořádných podmínek“ obhájil v roce 1985. Profesorem anesteziologie a resuscitace byl jmenován v roce 1987, ale tento titul mu byl podle vysokoškolského zákona z roku 1990 odebrán. V roce 1992 znovu dosáhl profesury po habilitačním řízení na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1956–1972 vedl anesteziologické oddělení ÚVN v Praze, v letech 1973–1990 Kliniku anesteziologie a resuscitace FN Motol. Obě pracoviště byla klinickými základnami subkatedry a katedry anesteziologie a resuscitace ILF (později IPVZ). Tato výuková pracoviště vedl od roku 1969 do roku 1990. V roce 1996 byl jmenován vedoucím subkatedry přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof IPVZ. Toto pracoviště bylo po zřízení oboru urgentní medicína přeměněno na subkatedru a od roku 2000 na katedru urgentní medicíny a medicíny katastrof, kterou vedl do roku 2003. Byl autorem 257 odborných publikací, z toho 11 monografií oboru anesteziologie a resuscitace i oboru urgentní medicína, jichž byl hlavním autorem či pořadatelem. V zahraničí publikoval 36 odborných sdělení (zdroj: www.csarim.cz).
Odešel člověk, který v naší zemi s neuvěřitelnou skromností položil základy akutní medicíny; člověk, který si zaslouží, abychom ctili jeho památku.
Symposium ČRR bylo poslední odbornou akcí, které se pan profesor zúčastnil…
